7. díl

10. května 2009 v 10:50 | © damara team (Yami-chan)
,,Díky. Tak ještě jednou, dobrou noc." řeknu, obejmeme se já si jdu lehnout.

Vejdu do pokoje a rozhlédnu se. Venku pomalu svítá, ale mně to je jedno. Podívám se do skříně, jestli tam je moje oblečení. Můj údiv se ještě zvětší,když tam najdu svoje a ještě nějaké, které je mojí velikosti. Pro teď si jej raději nevšímám a vytahuju pyžamové kalhoty a tílko nad pupík. Sundávám si boty a jak se zvednu, někdo mi zakryje oči.

,,Peine." Řeknu, ale on neodpoví. Tak zkouším znova:,,Dedaro." Zase nic. ,,Sasori." Teď už se za mnou ozve:,,Pořád vedle." Chytnu mu jeho ruce a řeknu:,,Uchiho Itachi, nemyslíš si, že jsi na tohleto už docela starý?"
,,Víš, že ani ne?" odpoví se spikleneckým výrazem ve tváři. Začne se nade mě naklánět a já zase zaklánět. Když už vím, že to níž nedám, tak po něm mrsknu pyžamo. On jej chytne a odhodí dál. ,Sakra' začnu přemýšlet. ,Víc už se prohnout nemůžu a kdybych mu chtěla utéct, tak se zase nemůžu zvednout. Co udělám?' začnu propadat panice. ,On mě nesmí políbit.' Řeknu si a začnu teleportovat Peina. Ale místo něj do pokoje vtrhne Kisame a začne řvát na Itachiho.
,,Co si myslíš, že děláš?!" zakřičí a táhne jej za límec pryč. Úlevou si sednu a opřu se o postel. Do dveří pomalu vejde Pein.
,,Promiň, že mi to tak dlouho trvalo." Pronese, když za sebou zavírá dveře. Shýbá se a podává mi moje pyžamo.
,,To je tvoje?" ptá se a já jako němá přikývnu.
,,Aha." Nastane chvíle ticha. Odkašle si.
,,Určitě v tom vypadáš úžasně." Začne si pohrávat s věcma, až je po mně hodí. Usměju se a cestou z pokoje si od něj ještě beru vršek.
,,Jo, kde je koupelna?" prohodím při odchodu.
,,Napravo od těchhle dveří." Usměje se a zavře za mnou dveře. Nejdřív otevřu ty nesprávné. Nakonec se ale trefím a nahmatám hned za dveřma vypínač. Rozsvítím. Najednou vidím nádherně velkou koupelnu s výřivkou, vanou, sprchovým koutem a takhle bych mohla pokračovat dál.
Hodím věci na skříňku u vany a začnu ji napouštět horkou vodou. Stojím tam jen v ručníku a zkouším teplotu vody. Přidám tam ještě nějaké aroma a někdo otevře dveře. Několika kroky stojí za mnou a dává mi ruce kolem pasu.
,,Sis myslela, že tam vlezeš beze mě?" zeptá se povědomý hlas a já si chytnu padající ručník.
,,No tak, dej tu ruku pryč." Usměje se a chytne mi ji. Bílá osuška spadne na podlahu a já se rychle otočím na něj, abych mu viděla do očí. Políbí mě. Vychutnávám si s ním každou chvíli. Obejme mě a přitiskne k sobě.
,,Jsi rozkošná." Pošeptá mi do ucha, když se na něj podívám strachuplnýma očima. Znovu mu na tváři pohrává úsměv. Bere mě na ruce a pomalu pokládá do vany. Dá si pryč ručník a vleze za mnou. Uvelebí se vedle mě a dá ruku kolem mojich ramen. Položím si hlavu na jeho hruď a pozoruju, jak se z vody line pára. Vypařující se aroma mě pomalu začíná uspávat. Pein mi prohrábne vlasy.
,,Neměla bys už jít spát? Moc jsi toho nenaspala."
,,Jo, máš pravdu. Buď bych usla tady nebo v pokoji. Vyšlo by to nastejno. No….vlastně ne." Začnu jej napínat. Povytáhne obočí a řekne:,,Jak to?" a já se tajemně usměju.
,,Protože bys tam nebyl ty." Natáhnu se k němu a dám mu pusu. On si mě posadí na sebe a ještě hodně dlouho se líbáme. První to ukončí on:,,Vážně bys měla jít spát." Já hraju uraženou a on ublíženého. V hlavě se mi zrodí nápad.
,,Půjdu, ale bez tebe ne." Vykulí oči, ale nakonec se mu ve tváři zrodí úsměv.
,,Tak jo. Kdo vyleze jako první?" zeptá se, ale já mu očima dávám najevo, že chystám nějaké překvapení. Za chvíli je všude mlha a já používám náhradu, abych mu vyklouzla. Začnu se sušit, ale zezadu přijde Pein a řekne:,,Si myslíš, že tímhle lehkým trikem mě dostaneš?" zeptá se a já se rychle oblékám. Políbím ho na tvář a při odchodu řeknu:,,Zhasni a nerožínej v ložnici, ok?" odejdu a rozestelu postel. Lehnu si a zhasínám lampu, která leží na nočním stolku.
Za chvíli někdo vchází. Lehne si vedle mě a pošeptá mi do ucha:,,Hezké sny, Miy." Otočím se k němu a obejmu ho. Zavřu oči a usnu. Probudím se až večer, kdy v pokoji nikdo není. Nahodím na sebe Akatsuki plášť a zapomenu jej zapnout. Dojdu až do haly, odkud po schodech vycupitám až do společenské místnosti, kde se všichni baví. Jen Pein sedí na gauči s pepsi v ruce a dívá se na televizi. Proplížím se k němu, ale nepodaří se mi to, jelikož všichni z Akatsuki ztichnou. Ucítím Itachiho pohled v zádech. Sednu si za Peinem a on mě vezme kolem ramen. Zmáčkne plechovku a zadívá se na mě.
,,Máme misi - konečně." Pronese a políbí mě na čelo. V duchu zajásám, protože jsem už dlouho nedostala žádný úkol.
,,Ok, kdy vyrážíme?" zeptám se a on řekne:,,Hned, jestli chceš." Vykulím oči, ale nakonec se seberu a řeknu:,,Tak jo. Jenom si sbalím věci." Kývne hlavou a následuje mě.
Při balení mi vysvětluje, o co půjde.
,,Potřebujeme chytit kyuubiho. Vím, že to je tvůj kamarád, a proto jsi tady. Ty totiž dokážeš odpečetit bijuu bez toho, aniž by jinchuuriki zemřel. Bude to obtížná mise. Vezmi s sebou i léky, kdyby jeden z nás byl zraněný." Usměje se na mě a odejde. Sbalím všechno možné a u dveří se scházíme, abychom mohli vyrazit.
,,Můžeme?" zeptá se a já přikývnu. Několika pečetěmi zvedne kámen a uděláme krok na začátek mise.
To be continue…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama