22. díl

24. května 2009 v 17:36 | © damara team (Yami-chan)
Dívám se ven, ale nakonec objevím poznámkový blok a tužku, kterou mi tu taťka nechal a začnu psát seznam hostů na oslavu.

Přestává pršet a mezi mraky se objevují první Sluneční paprsky. Dopadají na tvář dívky, která spí a v ruce drží poznámkový blok a na zemi, vedle její postele, se povaluje tužka. Když si uvědomí, že ji něco osvětluje, otevře nejdřív jedno oko, které posléze hned zavře. Přistíní si rukou a otevře obě oči. Zvedne se a pomalu dojde k oknu, které otevře. Nadechne se čerstvého vzduchu. Vypadá šťastně, ale přeci jen, něco ji z tohoto štěstí vyruší. Je to malé dítě, které pláče. Má hlad. Opatrně jej vezme do rukou, sedne si na postel a nechá ho pít.

,,Slyšíš to švitoření ptáčků, Shisui?" zeptá se, když miminko chce znovu usnout, ale nedočká se žádné odpovědi. Jen zavrzání dveří se ozve z konce místnosti.

,,Kdo je tam?!" zakřičí, když uvidí siluetu nějakého člověka.

,,Umh, promiň, jestli jsem tě vystrašil. Jdu pro tebe a Shisuiho." usměje se a já si oddechnu.

,,Tohle už mi prosím nedělej, Sasuke."

,,Promiň. Už jsem se ti jednou omlouval." začne se hádat, ale já se na něj přísně podívám.

,,Jo, mám pro tebe ještě něco." ukáže na krabici, která leží na posteli.

,,Ok, podívám se na to." ujistím jej a pomalu začnu zvedat víko. To jsou ty šaty, které jsem tak dlouho chtěla! projede mi hlavou a já se na ně musím pořád dívat.

,,Děkuju, Sasuke, jsou nádherné." nakloním se k němu a opatrně jej obejmu.

,,Není zač." usměje se a naznačí mi, ať si je obléknu.

V šatech vyrážím se Sasukem z pokoje. Zavřeme za sebou potichu dveře, abychom nevzbudili Shisuiho a jdeme chodbou.

,,Umm, Sasuke, koupil jsi kočárek?" zeptám se a on znejistí. Určitě na to zapomněl... Pfff, hrůza, mají hroznou sklerózu, ti chlapi. pomyslím si. Na recepci stepuje Naruto, který se za mnou ještě nebyl podívat.

,,A-ahoj, Naruto." bedlivě pozoruju, jak drží Shisuiho. Sasuke si ho chce vzít k sobě, ale Naruto ho chce mít u sebe.

,,Hele, nechte toho!" rozkřičím se a dám si ruce vbok. Oba stichnou a Naruto mi podá miminko.

,,Naruto, ty se stav s Hinatou, až budete mít čas. A ty Sasuke, si ho ještě doma užiješ až až." napomenu je oba dva a rázným krokem vyjdu z nemocnice.

,,Miyako!" křičí na mě Naruto a podává mi klíče.

,,Tamhle ten kočárek." doveze ho ke mně a já tam položím malého Uchihu.

,,Víš, Naruto tady čekal, aby ti mohl dát dárek. Já ti chtěl koupit kočárek, ale on mi ukázal tohle, tak jsme se dohodli." usměje se a dá mi ruku kolem ramen.

,,Tak a teď mi došla řeč." vyvalím ze sebe, když mě Sasuke chytá za ruku a táhne za sebou a kočárkem.

,,Nemusíš mě takhle držet." usměju se a on mě pustí.

,,Kam zajdeme?" zeptá se, ale to už já jdu do čtvrtě Uchiha.

,,Domů." řeknu rázně a jdu vedle Sasukeho s kočárkem.

,,Abych pravdu řekla, sluší ti to, tlačit ten kočárek." zasměju se, když na mě hodí zlostný pohled.

,,Tak ty toho nenecháš, i když máme dítě?!" začne se smát taky, až mu musím vytrhnout kočárek z ruk, jinak by vyboural.

,,Jo a jestli to půjde takhle dál, tak žádné ani nebude." upozorním ho a odemknu dveře.

,,Konečně doma." povzdechnu si a svalím se na pohovku. Sasuke Shisuiho odnese do ložnice a vrátí se ke mně dolů.

,,Na co se to díváš?" zeptá se, když vidí, že mám zaplou televizi. Přeskočí opěradlo gauče a sedí u mě.

,,Chm.. nevím, něco určitě." usměju se a pohledem se zaměřím na hodiny.

,,To už bude dvanáct?! Já ještě nemám navařený oběd!" začnu hysterčit, ale Sasuke mě chytne a políbí.

,,Shisuiho nám pohlídá Itachi. My máme misi. Kabuto se přeměnil na Orochimara, takže jsme v háji. Musíme ho co nejdřív zlikvidovat." posmutní, a tak se jdu nahoru rychle převléct do jouninské uniformy, a když jdu po schodech dolů, potkám Itachiho i s jeho synem.

,,Ahoj, Renjiro." pocuchám mu černou čupřinu, co má na hlavě a dojdu zbytek schodů.

,,Můžeme vyrazit, Sasuke." řeknu a scházíme se u brány.

,,Ahoj, všichni." pozdravím je. Přestanou se bavit a vzhlédnou mým směrem.

,,Jsem velitelkou téhle mise. Mám si sama určit radu, jelikož nás jde mnohem více, než je nás tady." upřesním počet, aby se nedivili, že se k nám přidá i ANBU.

,,Rada se skládá ze sedmi členů. Dva budou z ANBU, poté chci Shikamara -jakožto stratéga, Sasukeho - bude vám zodpovídat otázky a také o všem informovat, Ino a Sakuru - umí léčivá jutsu a do sedmice všeho dobrého Leeho, který bude všechny z rady podporovat." všichni chytnou záchvat smíchu, ale já je zpražím pohledem.

,,Prosím radu, aby šla za mnou, vy ostatní zde počkejte." upozorním je, když se valí všichni za námi.

,,Takže: tady je plán. Vybrala jsem vás, jelikož má každý, dá se říct, svůj tým, který se skládá z deseti ninjů u ANBU a u nás po dvou."

,,ANBU jednotky budou na okrajích. Hned po nich z jedné strany Sakura a z druhé Ino. Lee, ty budeš uprostřed společně se mnou. Sasuke bude vedle tebe a Shikamaru vedle mě. Samozřejmě s týmy. Ty už jsou rozděleny na těchto papírech. Na každé obálce je jméno, nikdo si nebude brát cizí obálku!" zavelím a všichni si najdou tu svoji. Slyším protesty, že ten tým nechcou, ale stačí jeden můj pohled a všichni jsou zticha.

,,Teď shromažděte tým. Odstupy jste si mohli prohlédnout na plánu. Pokud nastane extrémní situace, tak se vnitřní týmy prohodí. To znamená, že ANBU bude stále na kraji, ale Sakura a Ino půjdou doprostřed atd... Pochopili?!" zeptám se a všichni sborově vykřiknou:,,Hai!"

,,Dobře, takže mise právě teď začíná." oddechnu si a počkám, až se všichni seřadí.

,,Kibo, Hinato, jste připraveni?" zeptám se a oba přikývnou.

,,Ok lidi, výrážíme! Nezapomeňte si držet odstupy!" zakřičím a všichni se odrazí.

to be continue
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 yukiho yukiho | Web | 24. května 2009 v 17:39 | Reagovat

Hej hej - super junior 4ever :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama