21. díl - poplach

24. května 2009 v 11:33 | © damara team (Yami-chan)
Doufám, že Shisui nebude po mně. probleskne mi hlavou, než se mi zavřou víčka.

,,Ale musíte mě tam pustit!" probudí mě něčí tlumený hlas za dveřmi. Podívám se na hodiny. Kdo to zase otravuje, když je půl osmé. Cože?! Půl osmé?! snažím se vyletět z postele, ale bolí mě celé tělo.

Podívám se na levo, kde sedí moje menší sestra a má v rukou Shisuiho.

,,Ahoj, Gino." pozdravím ji slabým hlasem.

,,Ahoj, Miyako. Promiň, nechtěla jsem tě vzbudit. To za dveřma je taťka a Saskeho brácha." řekne klidně a podává mi malého Uchihu.

,,Mohla bys na chvíli odejít, prosím. Jo a nikoho sem nepouštěj. Díky." usměju se na ni a ona za sebou potichu zavře dveře.

,,Tak co, Uchiho Shisui? Máš hlad?" zašeptám a on se rozpláče. Vypadá to tak. usměju se pro sebe a začnu ho kojit.

Za chvíli už nemá hlad, a tak ho zvednu a poklepu po zádíčkách a čekám, až si krkne.

Nechám si ho na rukách a chvíli si s ním hraju.

Do pokoje vstoupí Tsunade:,,Tak co, jak je?" zeptá se a vezme si ho ode mě.

,,Jak vidím, tak mu je dobře. Dávala jsi mu jíst?" začne se starat.

,,Jo, neboj. Přece bych ho nenechala umřít hlady." usměju se a ve dveřích se objeví hlava TenTen, která za sebou táhne Nejiho.

,,Tak, myslím, že bych už mohla jít." řekne Tsunade a zavře za nimi dveře.

,,Ahoj, TenTen." usměju se na ni a ona úlevou spadne na židli.

,,Víš, jaké je to těžké se sem dostat přes nějaké nýmandy v černých pláštích s červenýma mráčkama?!" začne mi to vyčítat.

,,Promiň, ale já vůbec nevím, že tam nějací jsou." začnu si dělat starosti, ale Neji jenom mávne rukou, ať to nechám být.

,,Ukaž ho." usměje se TenTen a bere si Shisuiho ode mě.

,,Ten je krásný. Jak se vlastně jmenuje?" rozplývá se nad ním.

,,Jmenuje se Uchiha Shisui." stále ji sleduju, aby mu něco neudělala.

,,Už budeme muset jít, TenTen. Máš přece na starosti chuuninské zkoušky, které jsou za týden. Máme poradu, tak dělej!" upozorní ji. TenTen mi vrátí miminko a u dveří ještě zamává. Oddechnu si a zaměřím se na Shisuiho.

,,Jednou budeš hodně slavný." přitisknu ho k sobě. Znovu někdo otevře dveře.

,,Můžeme dál?" zeptá se.

,,Jasně, ale nezbořte to tady." upozorním ho a celá Akatsuki se nahrne do pokoje. Shisui putuje od jednoho ke druhému, až je znovu u mě.

,,Je úžasný. Nechtěl by potom velit Akatsuki?" začne vyzvídat Zetsu.

,,To ještě nevím." usměju se a všichni posmutní.

,,Jo, doufám, že víš, že jsi strejda, Itachi." rýpne si do něj Kisame.

,,Co- cože?!" probudí se ze spánku a všichni se mu smějeme.

,,A kde máš taťku?" zeptá se Deidara, který si pohrává s ručičkou od Shisuiho.

,,Už jsem tu." ozve se od dveří, které následně někdo zabouchne. Dojde k mojí posteli a Akatsuki se mu rozestoupí, aby mohl jít blíž ke mně. Posunu se a on si sedne vedle mě. Všichni ostatní se vypaří se slovy:,,Ahoj!" a my můžeme být chvilku spolu.

,,Jak je?" zeptá se.

,,Už líp, akorát jsem ještě pořád slabá." usměju se a v hlavě se mi přemítají dny, kdy jsem byla takhle slabá.

,,Mám nápad." šibalsky se usměju a Sasuke strne.

,,Nechceš si ho podržet?" nabídnu mu.

,,Éch... Rád bych, ale nevím jak." podám mu ho a říkám:,,Podepři mu hlavičku. Jo, takhle." usměju se na něj. Políbí mě na čelo a já mu dám ruku kolem pasu. Svoji hlavu položím na jeho rameno.

,,Jo a mám pro tebe překvapení." řekne po chvíli Sasuke a já zvědavě zvednu hlavu. Dá mi pusu a začne ze sebe vysypávat:,,Už jsme zasnoubení, máme syna. Víš, co mi chybí?" zeptá se řečnickou otázkou a já zakroutím hlavou.

,,Ještě jsme se nevzali." řekne a já vykulím oči, ale nakonec ve mě převládne láska a zeširoka se usměju.

,,A na kdy to plánuješ?" zeptám se a on vytahuje něco z kapsy.

,,Tohle je pozvánka. Přesně za týden, kdy tě pustí z nemocnice." vysvětluje a ukazuje mi, jak vypadá.

,,Tak teda dohodnuto." podívám se na něj a zavřu oči. Dá Shisuiho do postýlky a zhasne.

,,Dobrou noc, Miyako." zašeptá a zavře dveře.

,,Uááá." zývnu ráno, když se probudím. Dívám se do stropu a přemýšlím. Začne mi být smutno po všech lidech, které jsem potkávala. Hlavně po mamce. Založím si ruce pod hlavu a po chvilce zkusím vstát. Už mě skoro nic nebolí... Super! řeknu si a dojdu k postýlce. Pohladím spícího Uchihu a odhrnu závěsy. Otevřu okno a sednu si na parapet. Pozoruju lidi, co chodí kolem nemocnice a začne se mi stýskat po všech.

,,Je ti smutno, že?" zeptá se člověk, který právě vešel do mojeho pokoje. Slezu z parapetu a rozeběhnu se k němu.

,,Tati!" usměje se a obejme mě.

,,Včera jsem nechtěl chodit, když jsi měla tolik lidí tady." začne vysvětlovat a pomůže mi se dostat do postele. Zvedne Shisuiho z postýlky a pochová si ho.

,,Připomíná mi tvoji sestru, když byla takhle malá." Zadívá se ven z okna, kde se obloha zatahuje.

,,Jo, zítra tě už prý pustí, abys stihla nachystat všechno na svatbu." usměje se, podá mi dítě a zmizí tak rychle, jako se objevil.

Venku zatím začíná pokapávat, po chvíli lije jako z konve. Dívám se ven, ale nakonec objevím poznámkový blok a tužku, kterou mi tu taťka nechal a začnu psát seznam hostů na oslavu.

to be continue.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hachi Hachi | Web | 24. května 2009 v 12:49 | Reagovat

Skvělé. ♥ Těším se na další. ˇˇ :D

2 Hachi Hachi | Web | 24. května 2009 v 12:49 | Reagovat

Krásný desing :-*

3 kowadari kowadari | Web | 24. května 2009 v 14:08 | Reagovat

obieham Sb-cka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama