18. díl

19. května 2009 v 16:34 | © damara team (Yami-chan)
pomyslím si a někdo jako na potvoru rozrazí dveře.

,,Ehm." odkašle si, když vidí, že ještě nejsme ani jeden převlečení a pořád ležíme v posteli.

,,Za chvilku začíná střetnutí senseiů a potom se seznámíte s týmem." řekne. A sakra! Přijdeme pozdě! vystřelím z postele jako raketa a začnu se hrabat ve skříni. Sasuke kývne hlavou na Shikamara, že má jít a zastaví mě, abych nebyla tak zbrklá.

,,Klid, budeme tam na čas." usměje se a podá mi moje oblečení, které jsem právě hledala.

,,Díky." sednu si na postel a začnu se převlíkat. On seběhne dolů a donese mi snídani.

,,Ale, to nemáme šanci stihnout." řeknu mu, ale on už mě začíná krmit. Chytnu lžičku a jeho prsty z ní vystrkám. Rychle sním puding, kterého je dvojitá porce, ale z nějakého důvodu se do mě vejde celý.

,,Tak, můžem?" zeptá se a já přikývnu.

,,Ok, tak pojď sem." rozkazovačně řekne a já ho radši poslechnu.

,,Drž se mě, jo?" obejmu ho ještě pevněji, udělá několik pečetí a už stojíme na střeše kage budovy. Všichni ostatní tam už jsou a my docházíme jako poslední.

,,Když už jsme tu všichni, tak doufám víte, že máte za úkol udělat z geninů chuuniny. To znamená, že musí udělat chuuninskou zkoušku. Není to podmínka, že ji musí udělat, ale zůstanou vám tak dlouho, dokud ji neudělají. Poté buď zažádáte o nový tým nebo vás přiřadím do skupiny." dokončí svůj proslov a všichni se horlivě začnou bavit.

Já zajdu za Narutem.

,,Jak vidím, tak už sis i celkem zvykl na to, být hokagem." uznám a on se usměje.

,,To víš no." založí si, jako obvykle, ruce za hlavu a zadívá se na oblohu.

,,Nevíš ještě něco víc o těch, co dostanu? Papíry jsem si pročetla.. ale nebyla tam zmínka o jejich schopnostech ani výdrži. Nic takového. Já myslela, že už to je zavedené, ale jak vidím, tak ještě nejspíš ne." posmutním, ale to už dojde Iruka, že už jsou všichni seznámení s tím, jak jsou v týmu.

Kývnu na Sasukeho a sejdeme po schodech. Po cestě do učebny si všimnu několika pastí. Zneškodním je a použiju přemístění, abych je vystrašila.

Seskočím ze stropu dolů a letí na mě několik kunaiů. V pohodě je odrazím, ale za chvilku už nemůžu. Do dveří vejde Sasuke a podepře mě.

,,Neměla by ses tak namáhat, víš to, doufám." zašeptá, aby to nikdo jiný neslyšel.

,,Myslím, že už bys nás mohla představit." usměje se a pohladí mě po vlasech. Postavím se a počkám, až je všude klid.

,,Doufám, že víte, že dnešním dnem jste se stali geniny. Prosím, neberte tým na lehkou váhu. Nejspíš bychom měli začít u toho, že se představíme, nemám pravdu?" zeptám se a všichni přikývnou.

,,Takže, jestli můžu začít, tak já jsem Mitsuko Miyako, váš sensei." usměju se a pobídnu Sasukeho, ať taky něco řekne.

,,Já jsem Uchiha Sasuke a budu vás tři mít na několik let, jako zástup za Miyako." jedna holka, kterou mám v týmu se na něj zahleděla zamilovanýma očima.

,,Neměli byste se představit vy?" pokárám je a řeči se ujme blonďák s modrýma očima.

,,Já jsem Hatake Daiki." řekne a já vyvalím oči při uslyšení jeho příjmení.

,,Co to má znamenat, Sasuke?" zeptám se šeptem, ale on mi dá na pusu prst, ať jsem zticha.

,,Moje jméno zní Aburame Sayuri." řekne dívka s tmavě hnědými vlasy a zamilovaně se pořád dívá na Sasukeho.

,,No a já se jmenuju Uchiha Renjiro." O jeho jménu tam vlastně nebyla ani zmínka. proběhne mi hlavou a zatmí se mi před očima. Padám, ale Sasuke mě zachytne. Vidím na něm, že je taky mimo.

,,Ok, děcka. Takže to by bylo asi tak všechno. Zítra se sejdeme u památníku přesně ve čtyři ráno. Co budeme dělat, se dozvíte na místě. Jo a doporučuju vám, nesnídat. Máte rozchod." řekne a pořád mě drží.

Když všichni odejdou, tak se ho zeptám:,,Sasuke, je možné, že Itachi.." zamyslím se a on přikývne.

,,Budeme je muset svolat."

,,Nejspíš jo. Ale kam?" položím sama sobě otázku, ale odpověď uslyším odjinud.

,,Nás svolávat nemusíte, stejně už máme všechny mise splněné." ukáže se celá Akatsuki.

,,Itachi." zavolám jeho jméno.

,,Hm..." zadívá se na mě z poslední lavice.

,,Tys mi dal tvojeho syna do týmu?" zeptám se naštvaně a on přikývne. Oddechnu si, když vím, že to je jeho syn a začnu organizovat.

,,Ok, mám pro vás další mise, snad vám vystačí. Jestli ne, tak na zbytek roku máte volno." řeknu a jdu ke dveřím, kde na mě už čeká TenTen. Sasuke vyjde a obejde nás. S TenTen se zatím zakecávám.

,,Tak co tým?"

,,Ale jo, dobrý, až na to, že jsou to strašní strašpytlové." usměje se a dodává:,,Já je ale dám do latě."

,,To jo, u mě to jsou zase strašní haranti. Jenom co jsem šla dovnitř, bylo tady několik pastí na chodbě. Dokonce na mě hodili i kunaie. To jsou spratci, co? Ale musím uznat, že jsem i celkem zvědavá, co umí." pronesu a až teď si všímám, že tu nikdo není.

Aha, Neji. začnu se smát a vyjdu z budovy. Zamířím k Ichiraku, kde načapám Konohamara a sednu si vedle něj.

,,Ahoj, Konohamaru." usměju se na chuunina a on se na mě jenom podívá.

,,Ahoj, Miyako!" slyším odněkud zezadu.

,,Jak je, Ino?" zní moje odpověď.

,,Jednu misku vepřo-miso ramenu, prosím." objednám si a ona si zatím sedá vedle mě.

,,Tak co tým?" ptá se.

,,Ale jo. Ujde, co ten tvůj?"

,,Jsou to malí haranti. Jeden mi zašpinil tričko a další tahal za vlasy." hlasitě se rozesměju.

,,Co ti na tom přijde směšného?" povytáhne obočí.

,,Nic.... Jenom, že ses nechala." usměju se, napřáhnu se pro hůlky a zkušeným tahem je rozdělím. Začnu jíst.

,,Nebudu tě vyrušovat u jídla. Stav se na čaj!" zamává a zmizí. Sakra, proč ti lidi se staví jenom na chvilku, a když ještě chcu kecat, tak zmizí. To je nanic.

Zaplatím a jdu domů, abych si stihla odpočinout a zítra brzo vstát.

,,Ahoj, tati." pozdravím, když vejdu domů.

,,Ahoj, Miyako, tak, jaký byl den?"

,,Radši se ani neptej." vyplazím se do schodů a vyčerpaně spadnu na postel. Za chvilku je u mě taťka se sklenicí vody a v ní něco šumí.

,,Co to je?" zvednu hlavu.

,,Mělo by ti to doplnit sílu, ať tady zas až tak nestůněš." usměje se a já to do sebe pomalu házím.

,,Co tým? Vypadáš dost vyčerpaně." prohodí jenom tak do vzduchu.

,,Tým celkem v pohodě, Sasuke by je měl srovnat. Díky nim jsem tak vyčerpaná. Po cestě do třídy jsem musela zneškodnit několik pastí a ještě odrazit jejich kuanie. Rozhodla jsem se, že zítra vylezu na strom, vezmu si dalekohled a budu je pozorovat." dokončím svoji sáhodlouhou řeč a jdu se osprchovat. Vrátím se zabalená v ručníku a Sasuke už na mě čeká.

,,Jak bylo?" ptá se, když si sedám.

,,Dalo se to, akorát jsem až moc unavená." vysvětlím mu a on jenom chápavě zakývá hlavou.

,,Nezajdem dneska k nám?" navrhne, když stojím u skříně.

,,Můžem. Zeptej se taťky, ať o mě nemá starost." začnu vyhrabovat nějaké oblečení, do kterého se vejdu.

Sasukeho hlava se objeví ve dveřích. Jdu k němu a on mě bere na ruce a já se ho chytám kolem ramen. Taťka za náma zavře vchodové dveře.

Stojíme před Sasukeho domem. Gentlemansky mi otevře dveře. Vede mě do jeho pokoje, kde už má rozestlané a nachystané pyžamo.

,,Počkej tady." zmizí a já si zatím obléknu čisté tričko od Sasukeho a někde ve skříni vylovím Krásně černé trenky.

Když vejde do pokoje a uvidí mě, jak ještě rozatuhuju ruce, tak se zasměje a já se taky začnu řehtat.

Přijde ke mně s nějakou krabičkou. Chytne mi ruku a dá ji do ní. Pobídne mě, ať ji otevřu. Nejdřív rozvážu modrou mašli a oddělám víčko. Nakouknu do krabičky a tam je děcký cumlík.

Vrhnu se Sasukemu kolem krku se slovy:,,To je krásný dárek."

Podívá se mi do očí a řekne:,,Tohle je ale ještě mnohem hezčí." položí mi ruku na břicho. Usměju se a jdu si lehnout.

to be continue
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hachi Hachi | Web | 21. května 2009 v 13:59 | Reagovat

:D Jo, no, měla bych blbý pocit, že nenapíšu žádný článek na úvod. :D
Ráda spřátelím. :) No, já dipomy taky už dávno nedělám, takže nevadí. ;) Zapíšu si tě :)
Mimochodem, pěkný desing :)

2 Hachi Hachi | Web | 21. května 2009 v 16:01 | Reagovat

Děkuju. ;) OK.

3 Kumiko-chan Kumiko-chan | Web | 22. května 2009 v 15:06 | Reagovat

super :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama